

V sobotu 26. dubna 2025 se na Velkém náměstí v Hradci Králové uskutečnil už dvanáctý ročník oblíbeného večerního závodu NN Night Run. Na výběr byly hned čtyři trasy, kdy Fénix Run na 2 km, se stal mým prvním závodem. Ačkoliv jsem se běhu nikdy nevěnovala, rozhodla jsem se přidat ke kolegům z ATALIAN a zkusit něco nového.
I dva kilometry mohou být výzva
Pokud alespoň trochu sportujete, možná si řeknete: „Co to je uběhnout 2 km?“ Jenže když neběháte, každá vzdálenost působí jako Everest. Pro mě to bylo jako představit si uběhnout trasu, kterou běžně chodím pěšky. Uvědomila jsem si, že uběhnout jakoukoliv vzdálenost není samozřejmostí. Přišlo pochybování, nejistota. Zároveň jsem ale měla touhu překonat sama sebe, a tak jsem si řekla – pokusím se to zvládnout.
Trénink s pomocí umělé inteligence
Do závodu zbývaly dva týdny. Přemýšlela jsem usilovně nad tím, jakým způsobem tělo na běh připravit, abych jej nevystavila něčemu, na co není zvyklé. Když v tom přišla myšlenka. Když už žijeme v době technologií, co kdybych požádala o pomoc umělou inteligenci? Zadala jsem ji tedy úkol a během okamžiku jsem měla sestavený jednoduchý, ale efektivní plán, k němuž jsem ještě přidala delší a delší procházky. Neočekávala jsem žádné zázraky, jen postupné přivykání těla zátěži s dostatkem prostoru na regeneraci. S každým výběhem jsem získávala víc jistoty, že uběhnout 2 km zvládnu.
Na startovní čáře s čistou hlavou
Na startu jsem stála mezi běžci všech úrovní. Zda jsem byla nervózní? Příliš ne. Jakmile zazněl výstřel, přestala jsem přemýšlet nad tím, jestli jsem připravená – jednoduše jsem běžela. Myslela jsem pouze na to, že musím pravidelně dýchat. Našla jsem si své tempo a vnímala energii proudící z ostatních běžců a všeho okolo. Povzbuzující diváci, světla, městská atmosféra… to všechno mě pohánělo kupředu cíli. Najednou jsem si uvědomila, že to opravdu jde, že běžím a že si to vlastně jistým způsobem užívám.
Síla atmosféry a malých vítězství
Když jsem probíhala cílem, cítila jsem hrdost. Proč? Protože jsem překonala samu sebe. Já, neběžec, jsem uběhla 2 km. To je přece úžasné, alespoň pro mě tedy ano. Atmosféra v Hradci byla skvělá – tolik pozitivní energie, podpory a radosti z pohybu na jednom místě! A i když to byla po dětských závodech další nejkratší trať, pro mě to byl poměrně velký krok vpřed.
Co bych vzkázala těm, kteří váhají?
Nevadí, že nejste běžci. Nevadí, že začínáte „od nuly“. Důležité je zkusit to – udělat první krok, vydat se mimo svoji komfortní zónu a překvapit sami sebe. Nejde o čas, rychlost nebo umístění. Jde o vaše vnitřní vítězství. A věřte mi – ten pocit za to stojí.
Jmenuji se Caroline Kornelová a pracuji v oddělení marketingu na pozici marketingové specialistky ve společnosti ATALIAN CZ. V marketingu působím více než 8 let. Před nástupem na pozici marketingové specialistky jsem ale učinila malou změnu. Pracovala jsem v malé pražské společnosti na administrativní pozici, odkud jsem se ale záhy zpět vrátila k marketingu, neboť se mně po tomto oboru stýskalo.