Změny, které denně vidíme v ekonomice a podnikání, se nevyhýbají ani správě budov, tedy facility managementu. Dnes vyžaduje automatizaci, permanentní monitorování všech procesů a podle Daniela Digoně z Atalianu se už dokonce začínají testovat i humanoidi. Tedy roboti s končetinami, podobnými lidským.Zatím se masivně využívají spíš ti o trochu jednodušší, velkým trendem jsou například uklízecí. Nejen, že šetří lidskou práci, ale dokážou pracovat v noci, nemarodí a dnes už zvládnou i vyhnout se překážce. Třeba člověku či nákupnímu košíku.
Automatizace a monitorování budov
Ještě větší revoluci ale přináší automatizace, monitorování budov a její „výkonnosti“ či využívání internetu věcí v zákulisí. Souvisí to se změnou celého pojetí facility managementu.
„V posledních letech se výrazně posunul od čistě provozního zajištění služeb ke strategickému řízení životního cyklu budov a podpůrných procesů. Klienti dnes neočekávají jen spolehlivou službu nebo správu technologií, ale především efektivní, datově řízená a udržitelná řešení,“ říká Daniel Digoň. V podstatě se podle něj dá datové řízení také přeložit tak, že budovy už přemýšlejí.
V praxi to například znamená na základě měření už dopředu předvídat nutnou údržbu a renovace nebo optimalizovat spotřebu energií.
Digitalizace dokáže předvídat poruchy zařízení, přímo řídit spotřebu energií a také lépe plánovat údržbu. Takové pojetí pak vyvolává trend zvaný integrovaný facility management. Jde o komplexní přístup, který spojuje všechny podpůrné služby pod jednoho poskytovatele. Místo roztříštěného systému dodavatelů pak pouze jediný subjekt zajišťuje vše od úklidu, údržby technologií, přes landscaping (úpravy okolí) až po energetický management.
Odhalit poruchu dřív, než k ní dojde
Výhodou je podle Digoně nejen možnost propojovat jednotlivé činnosti a získávat tak úspory ze synergií, ale i jednotná odpovědnost. „Klient má jasný přehled o výkonnosti služeb, může lépe plánovat rozpočet a využívat data napříč oblastmi správy,“ říká. Podle něj pak takový model přináší finanční efekty i vyšší kvalitu.
Z inovací považuje za klíčové především technologie internetu věcí (IoT), již zmíněnou prediktivní údržbu a pokročilou práci s daty. IoT senzory totiž umožňují monitorovat provozní parametry budov v reálném čase, od teploty a kvality vzduchu až po spotřebu energií či vytíženost prostor. „Na tyto údaje navazujeme prediktivní údržbou, která dokáže odhalit potenciální poruchy dříve, než k nim dojde,“ vysvětluje. S tím, že právě tady vidí využití pro ony humanoidní roboty. Pracují totiž non-stop, což umožňuje získávat několikanásobně více dat než při běžné práci.
Atalian také postupně přechází na jednotnou platformu pro správu budov, která data z technologií i senzorů propojuje. Díky tomu má přehled o všech provozních parametrech v reálném čase. Každý zásah, spotřeba či náklad jsou navíc dohledatelné v digitálním prostředí.
Samotné inovace se pak týkají často i zařízení budov ze strany majitele, tedy investora. Například ČSOB v Praze a v Hradci Králové využívá geotermické vrty v kombinaci s chladícími jednotkami a sálavý systém aktivace betonového jádra. „Snažíme se o edukaci našich kolegů na pracovištích, a proto máme instalováno několik signálních čidel pro detekci vhodnosti otevření oken. Větrání okny dále využíváme pro noční předchlazování celé vnitřní plochy, a tím snižujeme náklady na provoz chladící jednotky,“ vysvětluje jeden z řady moderních prvků Josef Šedivý, výkonný ředitel Facility managementu v ČSOB.
Že jde technologie rychle vpřed, dokládá fakt, že před 18 lety, kdy vznikala centrála banky v Praze – Radlicích, ještě technologie hlubinných vrtů v tomto rozsahu nebyla na trhu ustálená, a tak ji „bankéři“ použili až u stavby dvou „mladších sourozenců“. Zároveň je nutné dodat, že některé původní technologie jsou již po oněch osmnácti letech na hranici životnosti a je třeba investovat do jejich obnovy.
Prvním impulsem bývají úspory
První impulsem u klientů, proč uvažovat o inovacích, bývají podle Digoně úspory. Důležitými se ale stávají i udržitelnost a komfort. „Například v business budovách vidíme trend vracení lidí z home office do kanceláří. Ředitelé firem se snaží proto vytvořit co nejkomfortnější prostředí pro své zaměstnance. Komfort znamená pohodlí a bezpečí,“ říká.
Moderní budovy dnes tak musí být nejen energeticky efektivní, ale i zdravé a příjemné pro lidi, kteří v nich tráví většinu dne. Inovace k tomu přispívají například řízením kvality vzduchu, optimalizací teploty nebo sledováním obsazenosti prostor. To vše podle Atalianu nejen zlepšuje pracovní prostředí, ale i podporuje produktivitu.
Příkladem, jak mohou moderní technologie ušetřit klientům i peníze, je podle Digoně případ, kdy klient platil za sečení trávy podle deset let staré výměry a plánů. Navíc na poměrně členitém terénu se stromy, chodníky, mulčovací kůrou či květinami. „Po tolika letech je velmi těžké výměru proměřit. Za použití 3D scanu jsme ale za pár hodin práce přesně spočítali travnatou plochu a klient zjistil, že je o patnáct procent menší, než bylo uvedeno v původní dokumentaci. Ušetřil díky tomu poměrně dost peněz,“ vysvětlil.
Konec odpadkových košů
V moderních budovách zase Atalian doporučuje klientům, aby úplně zrušili odpadkové koše u pracovních stolů a využívali jen tříděný odpad na místech, jako jsou kuchyňky. Že investice do optimalizací prostor jsou důležité, aby zvýšily efektivitu a snižovaly náklady, potvrzuje i Šedivý. „Investicím do inovací předchází analýzy a diskuse jak na interní úrovni, tak i ve spolupráci s našimi partnery a dodavateli, včetně mapování trhu a trendů,“ dodává Stanislava Slavíková Bízová, výkonná manažerka pro Nákup majetku a služeb ČSOB. „Moderní facility management je často o malých věcech v kombinaci s velmi dobrou exekucí,“ uzavírá celé téma Daniel Digoň. Navíc předpokládá, že dál poroste význam udržitelnosti, kdy klienti budou chtít nejen provozní úspory, ale i měřitelný dopad na uhlíkovou stopu.